Malorážková sezóna z pohledu trenéra? Nečekaná medaile a stříbro z Polska


Nečekaná medaile.

Když píšu tenhle článek, tak výsledky závodů jsou již několik týdnů staré. Přesto některé zážitky a prožité chvíle asi nikdy nezapomenu. V letošním roce jsem udělal zajímavou změnu. Začátkem září vždy střílíme v Plzni Mistrovství republiky z malorážky a letos hned potom proběhlo AK-Mistrovství světa v Polské Bydgoszczi. A já si vzal tentokrát dovolenou! No co, stejně si to musí nastřílet sami, tak ať se snaží. Sbalil jsem jim fidlátka, tedy  mám na mysli patrony, zajistil ubytování a vše předal kolegům Jandovi a Hrádkovi. A já frčel do Španělska k moři.

První výsledky jsem sledoval ještě doma. Petr malorážka vleže –  bronz a stříbro  (pátek). Další mě ještě stihly na letišti. Petr v polohovém závodě 3×40 ran – stříbro a zlato  (sobota). Holky to měly tak napůl. Střílely polohovku 3×20 ran. Šárka zmastila jednu položku vkleče a pak to prý vydřela úžasným ležákem. Z dvaceti ran dvě devítky je fakt dobrý! Katka udělala výsledek v rámci možností, ale Vlaďce se moc nedařilo. Trošku víc nervozity a pak je všechno jinak. Tak se snažte a pište, já padám, teda vlastně letím.

V neděli jsem si užíval španělského sluníčka a prosolené vody. Zas to přesolili, nedá se to pít. Pípla SMS. Tak jak? Malorážka 60 ran vleže – Katka 614,4 bodu – 10. místo! No konečně!!! Poslední měsíc jí to vůbec nešlo a byla z toho hodně nervózní. Tak v pravý čas to sedlo. Naopak Šárka s Vlaďkou se prý doslova protrápily přes celý závod. U Dominika opět sluníčko a jeho oči dohromady nejdou, tak to taky nevyšlo. Ještě máme další želízka v ohni, ale musel jsem si chvíli počkat. Ležel jsem v písku jak vyvrženej vorvaň a zas to píplo. Malý holky mají bronz v družstvu!!! To mě zvedlo! Klárka Zíková a Dominika Jandová střelily na hranici svých osobáků a spolu s Míšou Vlčkovou z H. Cerekve přestřílely 16 družstev včetně Dukly Plzeň!!! Velká slunná gratulace.

 

Stříbro z Polska.

Tak a co to Polsko? V té době byl Petr ještě na cestě. Bydgoszcz je v severní části Polska 700 km od Plzně, autem bratru 9- 10 hodin. Tak šťastnou cestu! Po příjezdu prý skvělý oběd na udržení linie. Všichni čeští střelci strávili noc na toaletách. Tak nám začalo Akademické mistrovství světa!

První závod začal ve středu. Dokonce se nám podařilo přesvědčit náš telefon ke spolupráci s místní hotelovou sítí a mohli jsme závod sledovat on-line. Švýcarská firma Sius totiž tyto velké závody zabezpečuje svojí technikou. Elektronicky snímá každou ránu všech závodníků a přenáší v přímém přenosu do celého světa. Takže my ve Španělsku sledovali, jak Petr v Polsku dělá díru do světa, teda do terče. Začal polohovým závodem z malorážky 3×40 ran, tzv. „eliminaci“, kdy z padesáti střelců postupuje třicet do druhého dne. Postoupil. Byl třetí – 1163 bodů. Střílel pěkně, bez velkých chyb, zítra bude hůř.  A bylo! Stejný závod, jen větší nervy. Říká se mu „kvalifikace“ a prvních osm postupuje do finále o medaile. Střel to jako včera a máš to doma!

Tentokrát jsme nebyli u moře, ale u bazénu, abychom chytli přenos. To lehátko se potí asi ještě teď. Petr opět dával pěkný rány, ale průběžně v té první osmičce nebyl. Čtyřicet ran vkleče dopadlo jako včera. Teď vleže a pokud možno bez chyb. V takovémto závodě každá devítka může znamenat ve výsledku i velké rozdíly. 40 ran – 4 devítky. Fajn, to je o bod lepší jak včera, ale je pořád na desátém místě! Tak a teď stoják. Tam je dost soupeřů horších, takže je třeba zachovat chladnou hlavu. První položka byla špatná, rány všude okolo desítky a ne a ne ji trefit. Pak dvě položky zase sedly! Přišel závěr a já už počítal. Číňani chybujou, Francouz taky, ale Ind se tlačí nahoru. A Petr pořád desátý, a teď dal osmu! Ještě dvě rány, ty musí!!! být desítky. A taky byly. Tak má dostříleno a musí počkat, až dostřílí všichni. Hele, Angličan klesnul, Francouz taky – Petr je ve finále!!!  Tak to byl závod. Díky vysokému počtu středových desítek postoupil do finálové osmičky a bude střílet o medaili. Musím se jít zchladit do bazénu. A pak, že je střelba nezajímavý sport. Ještě než bude finále, stihnem oběd a pak zpátky k bazénu.

Ve finále střílí osm nejlepších 15 ran vkleče, 15 vleže a 15 vstoje. Zase to má svá přesná pravidla, ale to by bylo nadlouho. Přál bych si, aby byl Petr do pátého místa, (ale není to pravda). Chci, aby přivezl medaili!!

Tak kdo tam je?! Dva Poláci. Mají to doma, budou chtít vyhrát. Oba znám, jsou dobří, ale jeden to určitě nedá. Chlápek ze severu – Fin – toho neznám, Thajce ani Korejce taky ne. Tam moc často nejezdíme. Zato Inda znám. Ten jezdí po svěťákách a i do Plzně zabrousil. Je fakt dobrej a finále umí – abonent na medaili. A kolega Slovák. Aspoň si kluci v kabince můžou pokecat. Pomůže to oběma. Petra taky znám. Trošku. Ve finále se umí zakousnout do soupeře a nedá ránu zadarmo. Zdá se, že s novou malorážkou si začíná rozumět. Jen mám trošku obavy ze střelby vstoje. V základním závodě je špička, ale finále potřebuje trošku vylepšit. Emmons má taky ve finále mezírky.

Tak jdem na to – klečák. První rána trochu utržená a další perfektní. Po patnácti ranách je první. To je mazec… Pěkně se to promíchalo. Tak pojď na ležáka. Druhých pět ran se trošku rozlezlo, ale pak to zase sehnal všechno dohromady. Po třiceti ranách – to mi hlava nebere – Petr pořád první. Pod ním se to bije mezi sebou, velikost závodu dělá svoje. Za ním je Polák. Ve stoje je lepší, to bude hodně těžké. Tak makej, já fakt chci tu placku, ať je jakákoliv. Ke konci stojáka se už odzadu vyřazuje. Čtyři jsou už venku, medaile jsou skoro dané. Petr je teď na druhém místě, ale nemůže trefit desítku. Vypadnul bronzový Thajec a Petr má jisté stříbro !!!  Na zlato už nezbývaly síly. Aby ne, za dva dny skoro 500 ran. Petr Nymburský vystřílel stříbrnou medaili na AK-Mistrovství světa v Polsku.   Byl to jeho životní závod a obrovský úspěch. Jen bych potřeboval sponzora od telefonu, protože gratulace a diskuse ze Španělska do Polska byla celkem obsáhlá.

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *