V minulém čísle jsem jen tak lehce naznačil, co Petra v letošní sezóně čeká. Tak dneska to trošku rozeberu a dnešní článeček věnuji jemu. Už nadpis hodně napověděl, ale neprozradím vše hned na začátku.
Nejdřív se zmíním o jeho domácím programu v běžném měsíci – týdnu. Studuje v Praze vysokou školu, a tak v pondělí ráno je to cesta autem do Prahy. Prý zážitek, sami znáte. Pokud se vše podaří, ve středu přesun do Plzně na trénink, či krátké soustředění a v pátek přesun domů. Další trénink – vzduchovka v tělocvičně. Pokud zrovna není ve světě, ještě musí absolvovat Kontrolní závody reprezentace v Plzni. Ty jsou od čtvrtka do neděle jednou za měsíc. V neděli domů, nafasovat jídlo a oblečení a čau mami, já jedu. V Černovicích ho tedy moc nepotkáte. Možná někdy v Opeku u rohlíků nebo v železářství, když shání šroubky na modernizaci svých zbraní. Pořád modernizuje – jde s dobou. Takže poskytnu pár fotek pro aktualizaci.
Už pár let střílí za Duklu Plzeň a nyní se ve všech disciplínách v žebříčku reprezentace pohybuje od prvního do třetího místa v kategorii mužů. Zmínil jsem se o
zbraních, takže vám jen zlehka nastíním, čím střílí. Vzduchovou pušku má zapůjčenu z Dukly. Značka je Feinwerkbau 800 německé výroby o ceně i s doplňky skoro 100 tisíc korun. Má ji třetím rokem a letošní sezónu si spolu opravdu rozumí. Malorážka je jeho druhá zbraň z Dukly. Je to výrobek švýcarské firmy Bleiker a cenu ani psát nebudu, protože by se vám podlomila kolena. Je to zbraň, se kterou střílí světová špička sportovních střelců, pochopitelně i Matt Emmons.
Tak asi už začínáte chápat, proč střílí za Duklu, a ne za Černovice. Přestože se radní občas praští přes kapsu a nějaká stovka nám přistane na našem účtu, Petrovy výdaje by značně nabořily městský rozpočet. Jen jedna jeho rána z malorážky stojí skoro 9 Kč a on jich vystřelí víc jak 500 za týden. A dost o penězích, pojďme na výsledky a jeho toulky po světě.
O tom, že byl koncem března v Malajsii jsem se letmo zmínil minule. Tam se mu nelíbilo. Časový posun sedm hodin je na těle znát (prý, já tam nebyl), jídlo je jiné – nejsme na to prostě zvyklí. Výsledky byly perfektní, ale když zůstanete jeden bod pod finálovou čarou, je to škoda. Deváté místo na světovém závodě ale není k zahození.
V polovině dubna přišel Světový pohár v Koreji. Cesta tam 18 hodin přes Paříž, časový posun osm hodin, jídlo nic moc, hotel supr, střelnice taky, návrat 29. dubna. Výsledky jsou přímo přenášeny on-line, takže jsem Petra – tedy spíš jeho jednotlivé zásahy, sledoval doma u počítače. Vstávat ve 2 ráno není úplně moje hobby, ale stálo to za to. Výsledky byly nad jeho průměrem a v každém závodu nebyl daleko od finále. Světová špička je ale neuvěřitelně vyrovnaná. Pěkně se to píše, když do té špičky patří obyčejný kluk z Rytova.
Další program: v pátek 4. května stihneš závod v Plzni a v neděli odlítáš do Ameriky. Tak jo. Forma roste, a tak si v Plzni vystřílel bronz za Emmonsem a Sauveplanem z Franc
ie a k tomu přidal zlato v družstvech. Pro mě to byl obrovský zážitek. No a do Ameriky jsem už nemusel.
Letěli přes Frankfurt do Atlanty a pak autem 2 hodiny na střelnici u vojenské základny Fort Benning. Byli tam 10 dní, strava výtečná, hotel velmi pěkný a hlavně, Petrovi tenhle Světový pohár vyšel jak nikdy. Opět jsem závody sledoval na internetu, nervózní jak sáňky v létě. Střelba vkleče není jeho nejsilnější stránka, ale že bude od začátku závodu v čele, mě dostalo. Pak pokračoval vleže a ze čtyřiceti ran ani jednou neminul desítku!!! Tak to je dílo! Teď „ustát“ polohu vstoje. Když je „den“, tak vychází všechno. Petr trefil vstoje dokonce deset desítek v řadě (desítkový kruh má pouhý 1 cm!) a postoupil do finále Světového poháru mezi osm nejlepších střelců! Obrovský úspěch. Ve finále střílel taky pěkně, ale pánové soupeři byli o malinko lepší. Nevadí, potrénujem.
Druhý den byl další závod – tentokrát vzduchovka. Byl to pátek odpoledne, takže i my měli trénink. Moc jsem toho neviděl, ale opět od začátku se držel blízko finále. Posledními ranami se opět probojoval mezi nejlepších osm. Je to zhruba po dvaceti letech, kdy v kategorii mužů je český zástupce 2x ve finále Světového poháru !!! Tentokrát to bylo lepší – bral 7. místo. I finále vzduchovky potrénujem!
A co ho čeká? Začátkem září Mistrovství světa. Kde? Zase v Koreji. Už je známá nominace a bude to silný chlapský tým. Opět se tam střílí vzduchovka i malorážka. Ale předtím spousta tréninků doma i v Plzni, soustředění v Německu a další a další příprava.
Tak mami, potřebuju vyprat, zabal mi něco k jídlu a já letim!
Přeji pevnou ruku a jasné oko.
Nymburský st.