Úspěch-neúspěch, štěstí-smutek
V každém druhu sportu se objeví tyto pocity. Od jednoho ke druhému to většinou není daleko, někdy snad jen vlásek. Stejně tak je to u sportovní střelby a samozřejmě i u mládežnické. Slíbil jsem, že budu psát o nábojích, ale snad někdy později. V našem klubu se událo tolik věcí, že se mi to sem nevejde.
Tentokrát bych se chvilku pověnoval Petrovi Nymburskému, protože ho v článcích vždy trošku přehlížím. Na podzim dostal novou vzduchovku. Řeknu „konečně“!!! Dva roky se trápil se spouští a prohrál tím i několik velkých závodů. Nikdo mu nevěřil a teď na to přicházejí i jiní střelci. Od té doby jeho výsledky výrazně stouply. Po nominačních závodech do Mnichova byl na prvním místě mezi muži! Ano, od začátku roku už střílí za muže. Taky se mi to divně píše, když si vzpomenu, jak přivezl první medaili z Brna ve dvanácti. V Mnichově opět potvrdil roli jedničky týmu a vystřílel si tak jako jediný český muž účast na ME v Maďarsku. Tam se závody z české reprezentace nepovedly snad nikomu. Petr nebyl výjimkou a střelil přibližně o 2 body méně, než jsem si myslel. Ve výsledku ale 44. místo v kategorii mužů na Evropě je velmi pěkné. A jaká bude odměna? Dostane úplně novou malorážku a stal se náhradníkem pro Olympijské hry v Riu. Na Mistrovství ČR ukázal, že vše funguje, jak má a veze domů zlato a stříbro.
Tak vidíte. Pořád balancujeme mezi těmi slovíčky v názvu tohoto článku. A nebude tomu jinak i dál. Poděbrady. Píšu o těchto závodech vždy. Špatně se mi to píše, ale tentokrát byli soupeři lepší. Vlaďka Jiráková ani nepostoupila do finále a Katka Michálková se Šárkou Jandovou ve finále zase nemohly trefit ani vrata. Ani druhý den nebyly výsledky o moc lepší. Jen slzí bylo dost. U ležáků jsme brali na první velké závody naše „prťata“, trefila se akorát Kája Janů. Nečte se to moc dobře, co? Mě to taky nebaví psát, ale ke sportu to patří.
Hlavně žádnou paniku, potrénujem a bude líp. Začátkem března děláme pětidenní soustředění v Armádním sportovním centru v Plzni. Jelo 13 střelců. Tolik nás nikdy nebylo. Jen pro představu o celkových nákladech – cesta, ubytování a strava se rovná přibližně 25 000,- Kč. Není započteno střelivo ani terče. Většinu hradí rodiče. Nejeden by se zeptal – a to se vyplatí?!? Na to je rázná a jednoznačná odpověď. Vyplatí !!! Už ten víkend jsme z Plzně přivezli 5 medailí.
Týden nato nastal vrchol sezóny – Mistrovství republiky střelba ze vzduchovky vstoje. Nebudu zapírat, byl jsem nervózní, jak sáňky v létě. Kdo by taky nebyl. Mít taková tři želízka – co, přímo železa v ohni! A o Petrovi ani nemluvím. Šárka Jandová, Vlaďka Jiráková a Katka Michálková. Všichni jsme tušili, že jedeme pro medaili. Společně už mají z loňska bronz z malorážky a stříbro ze vzduchovky. No a na co teď myslíte!? A to má být člověk v klidu. Ale pěkně popořádku. V mladším dorostu byla poprvé na republice Klárka Zíková. Trošku jsme nechápali, co to tam střílí a kdy že už začne dělat chyby. Podala výborný výkon a o 10 bodů si zvýšila svůj osobní rekord. Byla dvacátá. V další směně nastoupilo naše dámské trio a s nimi Dominik Klimeš. V zóně diváků a trenérů jsem chodil jako lev v kleci. Začal závod. První rány hodně pěkné. Po prvních deseti ranách se všechny držely okolo pátého místa. Pak začal problém. Šárka zneklidněla, padla tam nějaká horší rána, ale pomalu se z toho zase dostávala. Nechtěla s nikým mluvit, řešila si všechno sama. Katka byla jako stroj. Bez emocí, nevnímala okolí, mnohokrát rány odkládala, ale střílela poměrně přesně. Zato Vlaďka měla uprostřed závodu lehkou krizičku. Není ale žádný nováček, takže to v klidu složila a šla se poradit s Petrem, jak dál. Myslím, že jí má co říct. Dobře věděla, že ve hře je moc a další chybičky se už nesmí dopustit. Uklidnila se a závod uzavřela výtečnou položkou. Poslední z placu odcházela Katka. Na výsledkové tabuli svítila konečná čísla soupeřek a Katka byla blízko medaili. Rozsvítilo se i jí konečné číslo a přišlo zklamání – zase čtvrtá!!! Medaile jí unikla o 0,3 bodu. Víte, jak je to málo? Ze čtyřiceti soutěžních ran by stačilo pouze jedinou z nich posunout o půl milimetru blíž ke středu. Ano čtete dobře, tak blízko byla Katka k medaili. Vlaďka byla pátá bod za Katkou a Šárka šestá se ztrátou jen půl bodu. Holky se trefily všechny tři! Skoro bych zapomněl, co družstvo? Tam medaile je určitě, ale jaká? Tak už to dopočítej a vytiskni, já mám nervy jak provazy. Joooooooo!!!! Holky jste první !!! Máte zlato !!! Jste Mistryně republiky!!!!!!!!! Šárka už ten pocit prožívá potřetí, ale Vlaďka na tenhle den 13.3.2016 čekala dlouhých šest let. Katka o rok méně. Na co myslíte teď? Už můžeme – kolekce medailí je úplná. Ještě nesmím zapomenout na Dominika, který se s tím doslova popral. Začátek byl na ručník, ale pak vydřel 15. místo.